Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Moderní algoritmy posunu výšky základního tónu a jejich využití ve virtuálních hudebních nástrojích
Křupka, Aleš ; Balík, Miroslav (oponent) ; Trzos, Michal (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je seznámení s metodami posunu základního tónu akustických signálů. Teoretická část práce obsahuje popis tří různých technik pro posun základního tónu, je to metoda s využitím modulace zpožďovací linky, metoda PICOLA a metoda s využitím fázového vokodéru. První dvě metody jsou zástupci zpracování v časové doméně, třetí metoda představuje zpracování v kmitočtové oblasti. V souvislosti s metodou PICOLA jsou v práci také zmíněny algoritmy pro odhad základní periody signálu. V závěru teoretické části jsou metody srovnány z různých hledisek. Praktická část demonstruje využití těchto metod. Je zde popsán virtuální hudební nástroj sampler založený na přehrávání zvuků uložených v paměti. V této části jsou popsány jednotlivé funkční celky zajišťující požadovanou činnost sampleru. Generování zvuků virtuálního nástroje je řízeno pomocí MIDI protokolu. Pro generování různých tónů z jednoho uloženého zvuku je použita metoda PICOLA.
Zvukový efekt pro změnu výšky tónu
Čermák, Václav ; Sysel, Petr (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací efektu pro detekci výšky zvukového signálu a její přelaďování v reálném čase. Nejprve analyzuje zvukové signály, jejich vlastnosti a základní operace pro časovou a frekvenční analýzu. Důraz je kladen na převod signálu z časové do frekvenční oblasti. Dále jsou rozebrány metody přelaďování zvukového signálu, detekce základního kmitočtu a určení znělosti. Praktická část se věnuje návrhu příslušných algoritmů, jejich implementaci v prostředí Matlab a hodnocení výsledků. Na to navazuje vytvořením zásuvného modulu technologie VST pro přelaďování zvukového signálu v reálném čase, který obsahuje vybrané algoritmy z předchozí části a je výstupem této práce.
Harmonický posun výšky tónu
Cihelková, Tereza ; Holan, Tomáš (vedoucí práce) ; Pergel, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací hudebního efektu sloužícího pro harmonický posun frekvence jednohlasého zpěvového signálu. Efekt umožňuje v reálném čase generovat ze vstupního signálu dva hlasy s posunem výšky tónu při zachování formantů. Míru posunu hlasů je možné ovládat pomocí MIDI ovladače. Efekt je implementován jako VST modul ve formě dynamicky linkované knihovny. Tato práce také obsahuje teoretickou část zahrnující úvod do technik DSP (digitálního zpracování signálu).
Harmonický posun výšky tónu
Cihelková, Tereza ; Holan, Tomáš (vedoucí práce) ; Pergel, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací hudebního efektu sloužícího pro harmonický posun frekvence jednohlasého zpěvového signálu. Efekt umožňuje v reálném čase generovat ze vstupního signálu dva hlasy s posunem výšky tónu při zachování formantů. Míru posunu hlasů je možné ovládat pomocí MIDI ovladače. Efekt je implementován jako VST modul ve formě dynamicky linkované knihovny. Tato práce také obsahuje teoretickou část zahrnující úvod do technik DSP (digitálního zpracování signálu).
Moderní algoritmy posunu výšky základního tónu a jejich využití ve virtuálních hudebních nástrojích
Křupka, Aleš ; Balík, Miroslav (oponent) ; Trzos, Michal (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je seznámení s metodami posunu základního tónu akustických signálů. Teoretická část práce obsahuje popis tří různých technik pro posun základního tónu, je to metoda s využitím modulace zpožďovací linky, metoda PICOLA a metoda s využitím fázového vokodéru. První dvě metody jsou zástupci zpracování v časové doméně, třetí metoda představuje zpracování v kmitočtové oblasti. V souvislosti s metodou PICOLA jsou v práci také zmíněny algoritmy pro odhad základní periody signálu. V závěru teoretické části jsou metody srovnány z různých hledisek. Praktická část demonstruje využití těchto metod. Je zde popsán virtuální hudební nástroj sampler založený na přehrávání zvuků uložených v paměti. V této části jsou popsány jednotlivé funkční celky zajišťující požadovanou činnost sampleru. Generování zvuků virtuálního nástroje je řízeno pomocí MIDI protokolu. Pro generování různých tónů z jednoho uloženého zvuku je použita metoda PICOLA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.